1914

Již v září došly do obce zprávy z bojišť o raněných a padlých. Na srbském bojišti padl vojín Ladislav Brejník z č.p.20 , František Kinter z č.p.7 a František Frédler z č.p.42. Stali se nezvěstnými a z války se nevrátili František Kučera z č.p.78 , Josef Jindra z č.p. 73, František Rus z č.p.66 a Alois Tyksa z č.p.38.

Jako zajatci na ruském bojišti byli František Ráž z č.p.88 a zajatci později pak legionáři čsl. Legií v  Rusku, František Fryš z č.p.61, Karel Kučera z č.p.78, Josef Vošmik z  č.p.44, František Maštalíř z č.p.24 a Václav Müller z č.p.22.

Jako zajatci a později pak legionáři čsl.legií v Itálii byli bratři Josef a  Václav Povejšilových z č.p.85. Jako zajatci a později pak vojíni československé domobrany v Itálii slouážili Josef Maštalíř z č.p.81, Ladislav Drobný z č.p.62 a Václav Doskočil z č.p.49 a Alois Hřebenář z  č.p.58. Po dobu světové války od roku 1914 až do roku 1918 byla v obci velká bída a hlad.

Rakouské úřady prováděly rekvisice, muselo se odváděti obilí, brambory a dobytek, za což špatně platily.

V obci nezbylo ani to nejnutnější živobytí a proto si každý schovával mouku nebo obilí na půdách, pod podlahy do děr zakopával a jen aby nemusel odevzdat. Bylo rakouskou vládou zavedeno stravování obyvatelstva na lístky. Každý dostal chleba, sádlo, mouku, cukr, brambory, mýdlo a  kuřivo oddělené a pro malý příděl nemohl být ani živ.

Proto občané doplňovali svoje potraviny řepou, vodnicí, mrkví, vařili syrob z  řepy se kterým se pak sladilo a polévali různá jídla. Úřady prováděly prohlídky v domácnostech a zabavovaly veškeré mosazné a měděné předměty a  odvážely je na výrobu dělových nábojnic. Občané v obci byli donucováni sepisovati na válečnou půjčku. Obec sama byla úřady donucena upsati na válečnou půjčku 7,900 korun rakouských.

Dne 15.11.1914 Císařské Rakouskouherské mocnářství bylo toho času ve válečném stavu s  královstvím Srbským a pro nedostatek potravin pro armádu byly prováděny v  obci tak zvané rekvizice obilní. Okresní výbor v Podlešíně na příkaz okresního hejtmana byl nucen dodat pro c.k. erár následující rekvírované obilí:

45 pytlů pšenice po 70 kg netto 100  kg za 31 korun,

10 pytlů žita po 70  kg netto 100 kg za 22  korun,

35 pytlů ječmene po 70 kg netto 100  kg za 19,10 korun,

29 pytlů ovsa po 70  kg netto 100 kg za 19  korun

Uvedené obilí dodali poměrně všichni rolníci a poněvadž kupní cena od eráru byla nízká usnesl se obecní výbor, že za obilí zaplatí rolníkům tyto ceny.

Pšenice za 41  korun,

Žito za 34  korun,

Ječmen za 26  korun

Oves za 21  korun

Aby vyplacenou vyšší cenu za obilí jež činila celkem 548,75 korun vybírala se 20% přirážka k dani pozemkové a tento rozdíl zaplatili všichni majitelé pozemků v obci. Takovéto rekvizice obilí byly prováděny po celou dobu první světové války, která trvala od roku 1914 do roku 1918 a Rakouské mocnářství válku prohrálo. Byly zavedeny lístky na potraviny, kterých bylo nedostatek a obyvatelstvo trpělo hladem.