Obecní úřad Podlešín

Obec Podlešín leží v údolí potoka Svatojiřského farou, školou a četnickou stanicí patří ku Zvoleněvsi. Čítá 132 čísel popisných, má 637 obyvatel a výměra katastrálního území obnáší 419ha 82 arů 36 m čtverečních.

Podlešín protíná dráha Praha – Moldava, která byla v roce 1872 postavena, dráha Kralupy nad Vltavou – Třebichovice postavená v roce 1885 a spojovací dráha Podlešín - Zvoleněves, postavená v roce 1922. Obcí probíhá okresní silnice Kralupy – Knovíz.

Dle soupisu památek historických a uměleckých v politickém okrese Slánském z roku 1904 připomíná se Podlešín v starších listinách jako Potlýštín, později pak Potleštín. V záznamu jest uvedeno, že v hliníku cihelny Kocourkovy nynější číslo popisné. 96 Ferdinanda Pokrupy, bylo nalezeno letenské pohřebiště s bronzovými náramky a sponami typu duchcovského (uloženo v Zemském muzeu Pam. XV.182).

Na rozhraní obce pod Bechovem bylo nalezeno sídliště z doby císařů římských s jamami popelnic, zvířecí kosti, tuhované střepy se žlábkovitými ozdobami, bronzová spona, železné struhy, železný rozpadlý předmět, brusle kostěná, kamenný brousek, hojné zbytky jeleních parohů řemeslně zpacovaných, pilkou řezaných (uloženo v Zemském muzeu Pam. XVII.420).

Na obecním pozemku u zastávky dráhy poblíže domku č.p.95 nalezena byla vrstva kulturní se zbytky nádob typu hradištního (uloženo v Zemském muzeu Pam.XVI.742). Na protějším poli přes koleje dráhy vyorány byly nádobky typu únětického.

Ves připomíná se již roku 1052. Balbín nazývá Podlešín hradem, možno tedy, že nějakou známost o tom měl, že tu tvrz stávala. V zakládající listině koleg. Kostela svatého Václava ve Staré Boleslavi připomíná se tu rovněž hrad.

Nad obcí vypíná se na jihovýchodní straně táhlý vrch jejž v roce 1872 prořízla Pražsko – Duchcovská dráha a který až do dnešního dne nese své pojmenování „Ritterberg”. Z pojmenování této polohy lze se domnívati, že naznačuje hradiště nebo tvrziště, jež němečtí kolonisté po třicetileté válce tak nazvali.

V knize „Město Slaný a jeho památnosti” z roku 1928 poznamenáno jest, že roku 1052 připomíná se Svérad z Podlešína. Roku 1088 patřila zde 3 popluží se třemi vinicemi ke kostelu vyšehradskému. Odtud asi nese své jméno „Vinice” zachované dodnes, návrší na straně severní u hranic katastru obce Drnova. Téhož roku se zde připomíná Tulna, choť Svojbojova se třemi syny a dcerou Radohnou. K r. 1848 se Podlešín uvádí jako součást zvoleněvského panství Leopolda II., velkovévody Toskánského.

V okolí Podlešína na straně severní jsou zaniklé doly (nynější č.p. 60 a 62 a halda Maxmiliánka) na železnou rudu a uhlí. Dolové výměry patří Kamenouhelné společnosti v Kladně. Od Podlešína na straně jižní ve stráni zvané „za vrchem” jsou zaniklé doly Eliška I a II na rudku. Dolové výměry vlastní Ing. Leopold z Prahy. V době dolování uhlí v katastru obce kolem roku 1852 byla obecní pečeť označena hornickými kladívky. Od roku 1865 zavedena byla nová obecní pečeť „Místní obec Podlešín”